Tělo bez duše
a duši bez těla...
Ne – to jsem vážně
vážně nikdy nechtěla.
Postel není přístav
a postel není dům.
Komu to mám říct?
Tobě ne – oblakům.
Že jsem furt malý dítě
i když to není vidět.
Komu to mám říct?
A mám se za to stydět?
Jsi přístav mojí duše
a já budu tvůj dům
a na svým holým břiše
dnes prostřu andělům.
Andělům...
A na svým holým břiše
dnes prostřu andělům.
Tělo bez duše
a duši bez těla...
Ne – to jsem vážně
nikdy nikdy nechtěla.
Postel není přístav
a postel není dům.
Komu to mám říct?
Tobě ne – oblakům.
Že jsem furt malý dítě
i když to není vidět.
Komu to mám říct?
A mám se za to stydět?
Jsi přístav mojí duše
a já budu tvůj dům
a na svým holým břiše
dnes prostřu andělům.
A venku trochu mrzne
studěj mě jejich křídla
tak si ke mně lehni
abych ti nevystydla.
Varhany nehrajou nám
a sbor nám nezpívá
mám tvý teplo v sobě
kolem noc mrazivá.
Kolem noc mrazivá...
A na vokurkách loňskejch
se tiše kalí lak
a bude na něm plíseň.
Pojď – necháme to tak.